Co děláme? Pomáháme zapomenutému vstát z popela. Naše akce se konají na památkách a v místech dotčených historií. Přispíváme k tomu, aby tato místa dál nechátrala, podílíme se na jejich údržbě.

Jací jsme? Každý jsme jiný, ale spojuje nás obdiv k tomu, co bývalo. Rádi strávíme víkend na starém hradě, nebo zámku, rádi nasajeme jejich atmosféru. Poznáváme minulost i současnost, stejně jako sebe i ostatní. A užíváme si to.

Aktuality

 
Díra!
Jonas   
24.4.2015

Sedím u ohně, okolo přátel pár, opékám klobásku, poslouchám zvuky kytary a mám se fajn. Kde to jsem? No, jsem v Díře!

Cesta byla poměrně dlouhá, ale se současnými možnostmi dopravy nic nepříjemného. V půl čtvrté jsem nasedl do vlaku v Praze a v devět hodin už vstupuju na hrad Vikštejn vzdálený asi 20 km od Opavy. Cestou jsme stihli i trošku bloudit. O půl hodiny později zjistíme, že námi hledaný, poslední člen skupiny, už sedí v hradním jádře. Tam si tedy společně sedneme k teplému ohni a připravujeme večeři. V průběhu večera zjišťujeme, v jaké Díře jsme se to doopravdy ocitli. Lidé tu pamatují málem i Přemysla Oráče a psychicky už na tom asi také nejsou úplně nejlépe. Snaží se nám napovídat, že to skučení větru mezi pobořenými zdmi hradu je jakýsi duch místního, dávno zemřelého občana. Nevím, jestli to způsobují ty povídačky nebo je to hra stínů, ale občas se mi zdá, že vidím obrys jakési postavy. Shodneme se, že únava je prevít a míříme do našeho příbytku, do spacáků a spinkat.

Noc nepatřila k těm letním teplým ba spíše naopak. Při pohledu z okna nás vítají sněhové vločky, pomalu tající pod prvními paprsky slunce. Každý svou vlastní rychlostí, kterou uznává za bezpečnou, jsme se připravili do práce. Sešli jsme se tu opravdu parta hic, jako dělaná pro každou robotu. Já s použitelnou jen jednou rukou, Šotka s rostoucím bruchem a pak tři, vcelku zdraví ogaři Kryštof, Kuba a Filip (ten měl kašlík). I přes to jsme se pustili do uklízení odpadků z hradu, kácení náletů před věží a stihli jsme i odstranit sesuté kamení ve sklepích. Po skvělém obědě od místní rodiny Skalíků, kteří se o hrad Vikštejn starají, před námi ležel nelehký úkol. Dokonce i v takové Díře, ve které jsme byli, měli jakýsi archiv. Dozvěděli jsme se o případu dávného lupiče, kterého když chytili, tak aby to nebylo málo, tak nejen oběsili, ale i rozčtvrtili a roznesli ostatky po okolí. Já takhle odejít ze světa, nebyl bych úplně šťastný a klidně bych i strašil staré kořenářky. Bez váhání jsme se vydali sehnat všechny ostatky a zbavit se tak ducha. Cesta se nedá zhodnotit jinak než úspěšná. Viděli jsme krásnou krajinu podél řeky Moravice, navštívili malou břidlicovou štolu, našel jsem medvědí česnek, příjemně jsme se uchodili a hlavně bezpečně všichni dorazili zpět.

Poučeni, zvolili jsme pro druhou noc pro spaní okolí kamen, které jsme i roztopili. Rozdíl byl znatelný a tak se nám v neděli ráno i lépe vstávalo. Jak už to bývá tak v den odjezdu přišlo i hezké počasí, ale s těmito zákony my nic nesvedeme. Konec víkendovky patří úklidu a loučení. Z Opavy jsme se každý vydaly ke svým domovům, věřím, že nemluvím jen za sebe, když říkám, s dobrým pocitem a opět o pár zážitků bohatší.

Příště můžeš jet s námi :)

Jonáš

 
O řekách a jednorožcích
Jonas   
13.4.2015

Příjemné, slunné dny,

máme za sebou první jarní víkendovku "O řekách a jednorožcích". Netradiční irská taneční akce proběhla tradičně na zámku Bučovice. Ne všichni však měli to štěstí se zúčastnit, podívejme se tedy alespoň jak si ji užila jedna z účastnic...

Kačka K.
Jako úplný brontosauří nováček jsem měla už podruhé možnost strávit víkend mezi Fénixy na zámku v Bučovicích. Popravdě jsem se od své první podzimní víkendovky už nemohla dočkat, až těch pár měsíců uplyne a budu zase mezi "svými". Byť jsem tam tehdy prakticky nikoho neznala, člověk neměl příležitost cítit se osaměle a za víkend nabyl dojmu, že všechny zná snad odjakživa. Pokud si tedy (jako já) v běžném životě připadáte jako mimozemšťan, pak vězte, že Fénixové jsou ze stejné planety :o) Velikonoce jsme si užili sice v menším počtu, za to s pravým aprílovým počasím ;o) Hned v pátek jsme měli možnost poznat nepřeberné množství výtvarných ztvárnění jednorožce - ze třech částí a mnohdy by člověk opravdu netušil, co za zvíře může z kartiček "předek" + "prostředek" + "zadek" vylízt :-D
Do práce jsme se pustili řádně s vervou a tak ubývala rychleji, než by se dalo čekat. Zámecká zahrada je teď jako nová - zbavená listí z podzimu a bez nepořádku, co odkryl roztálý sníh. Taky se nám podařilo omylem navštívit vodní říši a dalo zabrat, abychom všichni zdárně našli cestu z bludiště ven a získali starobylý artefakt. Ještě, že jsme mohli hledat pomoc u vodních víl. Jinak by nás "zlouni" nechali v bludišti chodit dokola ještě teď... Nechyběly ani tradiční zvyky a tak jsme si vyzkoušeli barvení vajec hned třemi metodami. Mnozí je zkusili úplně poprvé... Večery tradičně patřily irským tancům a deskovým hrám. Letos jsme měli příležitost hlouběji nakouknout do techniky kroků a vyzkoušet si i sólový taneček... Idylický velikonoční víkend jsme zakončili jednorožčím výletem na Cukrovou horu, kdy cestou necestou se nám vystřídaly snad všechny verze počasí (obzvlášť lesní chumelenice mezi jarním kvítím byla kouzelná). A svými rohy jsme rozesmáli nejednu zachmuřenou tvář ;o)


Dostali jste chuť také někam vyrazit? Nezoufejte, již tento víkend 17. - 19. 4. se uskuteční, na hradě Vikštejn u Opavy, víkendovka s poetickým názvem "Díra". Pokud budou hvězdy nakloněny, uvidíme se tam. Neváhejte a doražte.

Mějte se úplně nejlíp,
Jonáš

 
Jednorožec Vilém má na hlavě místo Díry Vypůjčený skalp
Tess   
24.2.2015

Fénixové,

Přináším vám historicky první zápis v letošním roce a zároveň taky přehled toho, co nás všechno čeká a prostě nemine. Vzhledem k tomu, že se jaro pomalu šine vpřed a začíná se dostávat do popředí, blíží se zároveň s tím taky doba, kdy si můžeme dovolit vyrazit na nějakou víkendovku bez rizika, že bychom v průběhu zmrzli. Promyslet ale do kterých koutů republiky, v našem případě tedy spíš Moravy, se vydáme, je potřeba už teď. Mou milou povinností je proto přiblížit náplň jednotlivých akcí. Chronologicky nejdřív to v průběhu velikonočních prázdnin odpálí víkendovka, která bude tak trochu dost O řekách a jednorožcích. Organizátoři nám toho také nemálo slibují. „Vžijeme se do rolí pořadatelů a vystupujících velké taneční show. Vyzkoušíme si, jaké to je cestovat na turné kolem světa. A bude to úlet, jako obvykle,“ usmívá se zkušená organizátorka Lucka Chadimová. Když budete hodní, snad se kromě jednorožců dočkáte i duhy. Akcí na bučovickém zámku už má Lucka za sebou požehnaně. A právě i tady se bude konat další akce, kterou ale zmiňuji jen okrajově, protože ji nepořádá přímo náš článek. To ale neznamená, že by byla o to méně důležitá. Březnová akce v Bučovicích zaškolí budoucí i stávající organizátory Akcí památky tak, aby jejich víkendovky byly ještě kvalitnější než doposud. Navíc neodjedou s prázdnou, odvezou si totiž osvědčení, které jim umožní stát se hlavním orgem víkendovek Hnutí Brontosaurus.

Ale zpátky k našim ryze fénixím akcím. V polovině dubna můžete zavítat do východního koutu naší republiky, abyste navštívili zříceninu hradu Vikštejn. Snad tam po něm nezůstala jen Díra, takový totiž nese název plánovaná víkendovka. Zjevně bude hodně temná, plná mlhy, tmy a vystrašených místních obyvatel. Oproti tomu víkendovka konající se na prvního máje se pravděpodobně ponese ve zcela odlišném duchu. Že by se organizátoři nechali nějak inspirovat slavným českým klasikem? O tom se můžeme jen dohadovat a polemizovat, organizátoři totiž zůstávají záhadní. „Nechceme totiž spoilerovat, jen to možná bude takový, že to od té víkendovky nikdo nebude čekat, jsme tajemní ,“ nechala se slyšet pořadatelka Šotka. Pokud záhadu chcete odhalit na vlastní pěst, nezbývá než se vydat na zámek Červená Řečice. A na závěr bych chtěla zcela nezaujatě pozvat všechny na víkendovku, které se dočkáte přesně v půlce května. Ještě před začínajícím zkouškovým obdobím a státnicemi je totiž potřeba si trošku povyrazit z kopýtka, že? I my zůstaneme tak trochu jako hrad v Karpatech. Ne ale zcela. I naše akce je spojená s českým klasikem, velikánem, vynálezcem, dramatikem, a obecně by se dalo říci renesančním člověkem. Proslýchá se, že možná objevíme jeho novou hru Vypůjčený skalp. Pojďte s námi.

Bude mi potěšením se s vámi na některé ze zmíněných akcí potkat

Mějte se a smějte se

Tess

P.S. Hodně trpělivosti do nového semestru.

 
<< Začátek < Předchozí    - 1 -    Následující > Konec >>

Výsledky 1 - 3 z 34

Nejbližší akce

Spolupracujeme